Dlouho jsem sem nic nenapsala a může za to zas ten rozjíždějící se vlak. Vlak úkolů, akcí, potkávání, školy a práce. Už zas zapomínám na to svoje předsevzetí krást si víc času sama pro sebe. Ale minulý víkend se mi to podařilo.
Víkend, kdy nemusím do školy a můj kalendář po celé tři dny zeje prázdnotou, jsem musela využít. Vybalila jsem z kufru šaty z Marketing Festivalu a zabalila do něj džíny a pohorky. Před námi bylo sedm hodin cesty a na jejím konci parádní oběd u jezera Bled. Jak jsme zjistili, Bled je oblíbená víkendová lokalita Slovinců. To poznáte hned podle velkých hotelů, které se rozkládají na části břehu jezera. Však je to lázeňská destinace s dlouhou historií.
Obdivovali jsme velké domy s výhledem na zamlženou vodní hladinu a ostrov s klášterem, který mám vyfocený snad ze všech úhlů. Připomínaly mi ten z filmu The Lake House. Bled je základnou pro veslařský tým. Po obvodu celého jezera vede cesta, na které nejčastěji uvidíte maminky s kočárky nebo běžce. Na vysoké skále nad jezerem ční z výšky malý, ale o to víc pohádkový hrad.
My jsme Bled navštívili o halloweenském víkendu a tak jsme návštěvu hradu zažili v té správné strašidelné atmosféře. Kvůli pondělní akci místní hrad oblékli do pavučin, pokryli velkými pavouky, strašidelnými rekvizitami a světly. Výhled na Gorenjský region z něj byl ale pořád stejně krásný. Bledský hrad je nejstarším hradem ve Slovinsku a konalo a koná se zde spousta oficiálních návštěv.
Kromě Bledského jezera jsme se vydali i k jezeru Bohinjskému, které nás přivítalo mlhou hustou jako mlíko. Zato soutěska Vintgar nás přenesla do Chorvatska. Tak neuvěřitelně tyrkysová voda dodává celému místu ještě větší kouzlo. Soutěskou se prochází po úzké lávce zavěšené na skále. Místem, kde se lidé nejčastěji zastavují je dřevěný most nad nejdivočejším kouskem řeky Radovny.
Po cestě domů jsme se ještě zastavili u vodopádu Kozjak. Našel si to nejlepší místo a to v potemnělé polojeskyni, do které se jde stejně krkolomnou cestou jako ve Vintgaru. Jenže díky tomu alespoň tohle místo nikdy nebude přeplněné turisty. Na malý výčnělek dřevěné lávky se vejde sotva 6 lidí.
Slovinsko si nás získalo a napsali jsme si ho do svého seznamu míst, kam se rozhodně brzy zas vrátíme. Pokud nemáte na víkend žádné plány, vyražte na výlet. Tohle barevné období roku je to nejhezčí a přitom trvá tak krátce. Sice jsme v noci na pátek naspali jen 3 hodiny a strávili půl dne na cestě, ale za tu pohodu v podzimním Slovinsku to stálo. Nenechali jsme si ji zkazit ani hostelem, který stál k našemu překvapení na hřbitově, nešlo v něm topení ani wifi a pokoj vypadal spíš jako cela. Sbalili jsme svých pár švestek a našli střechu nad hlavou v jednom z hotelů na břehu jezera a ráno mohli vidět ten nejhezčí východ slunce.
Tak kam vyrazíte vy?
