Travel

Jak jsme spali v klášteře

Věděli jste, že u nás existuje jedna z mála památek, ve které můžete přespat? O to větší dobrodružství je, že jde o benediktinský klášter z 13.století.

Broumovsko je nádherný a zatím ještě neobjevený kout České republiky

Benediktinský klášter je takovým kulturním centrem Broumovska. Tyčí se uprostřed zvlněné krajiny a vypráví neskutečný příběh. Třeba o tom, jak se do kláštera dostal Codex Gigas, který je teď vystavený ve švédsku jako válečná kořist. Nebo o tom, jak klášteru jeho současnou podobu vdechl Kilián Ignác Dientzenhofer, který se společně se synem podílel na podobě všech kostelů v okolí. A taky o tom, jak v klášteře po roce 1950 pobývalo asi 500 řeholnic z jiných řádů, které sem byly odklizeny komunistickou stranou a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědelství na Broumovsku.

Nevěřím tomu, že si ty zdi mohou všechny ty příběhy pamatovat.

Kostel sv. Vojtěcha
Fresky na stropě kostela sv. Vojtěcha zachycují jeho život
Věž kostela sv. Vojtěcha
Nemohla jsem se na ty klenby vynadívat.
Zatím ještě neopravená část kláštera, kde pobývaly v 50. letech řádové sestry
Zatím neopravená, ale velice tajuplná část kláštera
Místo, které mezi návštěvníky Broumova vyvolalo hodně zvědavosti. Tahle špeluňka bývala archiv tajných spisů ministerstva vnitra v 70. letech.
V klášteře je spousta dveří a já musela pořád přemýšlet, co za nimi asi je…

Založili tu třetí nejstarší gymnázium v Čechách

Moc zajímavé mi příjde to, že Benediktíni, jako jedni z nejvzdělanějších lidí, založili v kláštěře školu a to už v roce 1306. Vzdělávali se tu ale hlavně budoucí členové řádu. Třetí nejstarší gymnázium v Čechách bylo v Broumově založeno v roce 1624. Dnes se tuto tradici snaží obnovit a z kláštera je vzdělávací centrum.

O víkendu sem přichází lidé na výstavy, divadelní představení, koncerty, taneční, přednášky a diskuse, kurzy, prohlídky. Přichází sem jak běžní návštěvníci, tak i školy. Broumov zajímavými akcemi mile překvapuje. Nejbližší akce, která tu bude, je třídenní meditační workshop nebo koncert kapely Kočky mají pré. Já bych sem ale nejradši přijela na výstavu ilustrátorů LUSTR, která tu za pár týdnů bude.

V Broumově je spousta sálů a místností, kde můžete cvičit jógu, poslouchat přednášku nebo třeba tančit…
Své místo tu má i meditace.
V Broumově se pravidelně konají taneční hodiny nebo plesy. Jedna lekce tanečních se konala zrovna, když jsme přijeli a my z pokoje pozorovali to parketové veselí v oknech naproti.

V klášterní knihovně dřímají ty nejstarší rukopisy

A kromě toho, že to jsou rukopisy nejstarší, tak tu našli i ten největší – Codex Gigas. Codex Gigas má skoro metr na výšku, půl metru na šířku a pětadvacet centimetrů “na tloušťku”. Je to tedy sakra dlouhý deníček. Kniha je napsána latinsky a shrnuje desítky různých textů. Mezi nimi třeba Kosmovu kroniku českou, Starý a Nový zákon a75 kg dalších textů. Rukopisu se také říká Ďáblova bible, doporučuji najít si příbeh o tom, proč…

Když jsme přišli do knihovny, všichni účastníci prohlídky vydechli úžasem.
Knih je přísně zakázané se dotýkat. Mohla by se totiž na nich rozšířit plíseňa tím by Broumov přišel o to nejcennější, co mají. Dobrá zpráva ale je, že postupně všechny svazky digitalizují. Takže i kdybychom o knihy přišli, obsah bude stále zachovaný.

Střechu nad hlavou tu najdete a dokonce i mnohem víc

A tím víc nerozumějte wellness nebo kulečník. V Broumově totiž nenajdete vymoženosti poslední doby, najdete tu především klid. Když se v pět hodin odpoledne zavře brána kláštera a zmizí poslední návštevníci, uvědomíte si najednou, jak může takové ticho znít. A je to nádhera. Ráno vás to ticho šimrá v uchu a každý šepot nebo slovo se rozléhá chodbou s neuvěřitelně vysokými stropy a jemnými klenbami.

Na architektuře kláštera jsem mohla oči nechat. Světlo tu hraje všemi barvami a ukáže vám i taková místa a zákoutí, která byste běžně dost pravděpodobně přehlédli.

Každý kout je tu fotogenický a krásný.
Tohle místo hraje všemi barvami.
Výklenky, klenby, vikýře tu najdete na každém rohu. Doslova.
Výhled do dvora.
V areálu Broumovksého kláštera je kavárna, o které se povídá až v Praze. Café Dientzenhofer.

Ubytovat se v Broumově mužete v devíti dvoulužkových pokojích, jedenácti čtyřlužkových, jednom osmilůžkovém pokoji a nebo v jedné společné místnosti se čtyřiadvaceti lužky. Do ní si ale už musíte přivézt vlastní spacák. Sprchy jsou společné. Nemusíte se ale bát, že byste tu neměli soukromí. Společná koupelna má podobu oddělených sprchových koutů, je neuvěřitelně čistá a je z ní dokonce výhled do zahrady. Každý pokoj má navíc ještě vlastní umyvadlo.

Dvoulůžkový pokoj, ve kterém jsme spali my, byl jednoduchý. Žádných dekorací nebo obrazů nebylo ale ani třeba. Tím nejhezčím totiž v místnosti bylo kulaté okno do dvora a roztomile malé dveře. Postel byla pohodlná a do pokoje nám pronikalo i trochu světla z venku, takže já jsem si tu opravdu odpočinula. Navíc jsem se tu cítila zkrátka hrozně dobře, i když to asi neumím úplně dobře popsat.

Chodba k pokojům má nádherné světlo.
Nejkrásnější v celém pokoji bylo okno do dvora.
Na každém pokoji je umyvadlo a tak vlastně vůbec nevadí, že sprchy tu jsou společné. Na pokoji navíc najdete i župan a tak máte maximální pohodlí.
Na pokoji je i jednoduchý stůl a dvě židle. My jsme ale raději seděli venku v zahradě.
Z oken kláštera je krásný výhled na Broumovsko a to hlavně ráno, kdy se v údolí ještě válí mlha.

Klášter Broumov si píšu do seznamu oblíbených míst a jako tip na výlet ho dám každému, kdo touží po tom odjet na chvíli pryč z města do přírody a kdo chce zažít něco nevšedního a přitom tak prostého.

Broumovský klášter je pro mne místo, kde se slovy neplýtvá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..